Bohuslav Řehák/Životopis - Historie editací

Stepan v 4. 11. 2012, 20:36

2012-11-04T20:36:23Z

Stepan v 4. 11. 2012, 20:35

2012-11-04T20:35:23Z

Stepan v 4. 11. 2012, 18:15

2012-11-04T18:15:33Z

Stepan v 3. 11. 2012, 20:05

2012-11-03T20:05:43Z

Stepan: Založena nová stránka: RNDr. Bohuslav Řehák - životopis Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedník…

2012-11-03T19:57:39Z

Založena nová stránka: RNDr. Bohuslav Řehák - životopis Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedník…

Nová stránka

RNDr. Bohuslav Řehák - životopis
Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936.
Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii.
Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků.
Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou.
Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku.
V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku.
V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).
V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5.
V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy.
Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu.
V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem.
Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole.
Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem.
V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku.
Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích.
Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou.
V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: „Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie.“
Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky.
Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí.

Zdroje:
1) Jan Andreska: Bohuslav Řehák (*1895, +1967). Rukopis článku
2) Bohuslav Řehák (1895 – 1967). [Autor neznámý, rukopis pravděpodobně seminární práce].
3) Vratislav Řehák: [rukopisné poznámky].
4)

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku.
-V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).
+V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav.
 V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová -  „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák.  Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 '''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis'''
-Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936.
+Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka Josefa rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936.
 Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii.
@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku.
-V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).
+V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).
 V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová -  „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák.  Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5.

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků.
-Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou.
+<noinclude>Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou.
 Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku.
@@ Řádka 38: / Řádka 38: @@
 Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-RNDr. Bohuslav Řehák - životopis
+'''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis'''
 Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936.
 Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii.
 Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků.
 Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou.
 Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku.
 V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku.
 V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).
 V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová -  „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák.  Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5.
 V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy.
 Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu.
 V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem.
 Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole.
 Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem.
 V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku.
 Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích.
 Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou.
-V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: „Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie.“
 Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky.
-Zdroje:
+Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí.
-)	Jan Andreska: Bohuslav Řehák (*1895, +1967). Rukopis článku
-)	Bohuslav Řehák (1895 – 1967). [Autor neznámý, rukopis pravděpodobně seminární práce].
-)	Vratislav Řehák: [rukopisné poznámky].
-)