Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.

Aktuální verze z 26. 10. 2012, 20:42

STOPOVÁNÍ.

Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z.

Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného.

Pro stáří stopy ať hoši pamatují:

V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?)

Bosá noha člověka: Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku.

Obutá noha: Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku.

Rychlost chůze. Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý.

Vozidla. Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček.

U stop zvířat všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu.

Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti.

Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky.

Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu.

Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno.

Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop.

Stopovací čtverec můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí.

Na vycházce, zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném.

Hrajte hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání.