Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.

METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.

Hleď všechno podat poutavě a zajímavě. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat.

Hleď, abys při všem měl dost názoru a vždy měj na paměti praktické upotřebení. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost.

Závod jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné!

Vlastní zkušenost klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno!

Nákres, schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě.

Jen pamatuj, že „přednášky“ pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru.

Přednáška např. lékaře pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod.

Poskytni ale i rádcům a starším skautům příležitost k samostatnému výkladu o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací.

Rozhovor o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena.

Četbu u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.)

Nejjistějším základem zdaru je však využití napodobovacího pudu mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce.

Přátelský rozhovor s hochem o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy.

Zaváděj s hochy i rozhovory o časových událostech, literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj.

Exkurse do podniků, továren a dílen značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod.