Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.

ODDÍLOVÝ VÝLET

Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat.

Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety.

Stravování: Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou.

Sraz: Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu.

Cestou: Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji.

Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu.

Pozorovat přírodu. Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody.

Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu.

Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod.

Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických.