Metodika branné výchovy 2

Vůdce, ročník XVIII., číslo 10

Metodika branné výchovy.

Odhady a primitivní měření v přírodě. Ulož ve schůzce, aby hoši doma:

1. Odměřili si rozměry svého těla: rozpětí paží, délku pídě, předloktí a výšku těla po oči. Délku normálního kroku, již vypočítají jako průměr z 20 kroků, jež několikrát ušli a vždy přesně změřili. Těchto 5 délek ať pamatují a každý rok opraví.

2. Na holi vruby až do 1 m délky. V klubovně: Vyrýsujte silnou čáru tuží na podlaze 1 m délky, v rohu na stěně 1 m, 2 m a 3 m pro svislé odhady a na hraně stolu dva vroubky 1 m od sebe.

Na vycházce odhady do 200, později do 600 m.

Ve vhodném terénu na rovině (pastvina, polní cesta), je-li dobré osvětlení, zastav oddíl a vyber si 3 stejně velké skauty (raději větší). Pošli je na vzdálenost 50, 100 a 200 m. To jsou tři nejdůležitější opěrné body pro odhad vzdáleností v terénu a tyto úseky je třeba dobře si vštípit do paměti.

Odměřování metrů na kroky provede se takto:

Skauti dělají ,,dlouhé” kroky, t. j. 75 cm. Zkříží při tom ruce na zádech, jdou stejnoměrněji. Počítají se pouze kroky na pravou nohu (tedy dvojkroky). Pak platí: počet dvojkroků plus jedna polovina dá počet metrů. Tedy 34 dvojkroků je 51 m, 67 dvojkroků je 100 m, 133 dvojkr. je 200 m.

Jsou-li to menší hoši, je třeba, aby znali délku svého normálního kroku a pak si snadno vypočtou, kolik jich musí udělat do 100 m. Při délce kroku např. 68 cm je to 73 dvojkroků.

Když oni tři skauti zaujali svá stanoviště, oddíl určuje, jaké podrobnosti lze na každém z nich ještě rozeznat. (Odznaky, barvu vlasů, součástky kroje a výstroje). Na pokyn vůdcův všichni tři skauti kleknou, pak lehnou. Oddíl pozoruje, jak se mění jejich vzhled. Nyní ukazatelé vztyk a oddíl pozoruje je v kleku a pak v leže, konečně lehnou opět i ukazatelé. Všichni pak vztyk.

Vyzvi nyní hochy v oddíle, aby přiložili plochou ruku k očím tak, aby spodní okraj malíku byl u paty některého z rozestavených skautů, např. na 100 m. Ať nepohnou rukou a točí se na svém místě zvolna o 360o. Co v terénu zasáhne spodní okraj malíku, leží ve vzdálenosti 100 m. Podobně ostatní dvě vzdálenosti.

Pokračujte potom v cestě asi půl hodiny v sevřenějším útvaru a po tu dobu označuj v terénu body: stromy, stoh slámy, křoví, křižovatku apod. do 200 m. Zastav oddíl a dej provést odhad. (Každý skaut záznam na osmerku papíru).

Pak pověř dva, ať odpočítají kroky a vypočítají správnou vzdálenost. Oddíl jde zatím dál. Správná vzdálenost se napíše do kroužku vedle odhadnuté. Tak si každý hned může své chyby v odhadech korigovat při nových úkolech.

Takováto odhadování do 200 m během pochodu opakuj ještě několikrát a teprve když vidíš, že hoši již nedělají hrubších chyb a „že to jde”, proveď podobně nácvik se vzdáleností 200, 400 a 600 m.

Tu již pamatuj: Do kopce — přidat. S kopce ubrat.

Odhadneš obyčejně málo: přes jednotvárné plochy (pastvina, sníh), při slunci v zádech, při světlém pozadí za cílem, hloubku vody.

Obyčejně příliš daleko: v kleče a v leže, za soumraku, přes údolí, slunce svítí do očí.

Odhadování vzdáleností dělejte jindy také za šera, v křovinatém terénu, za jasné noci apod.

Je dobře mít v oku a paměti i míru 1 km. Vědět např.: Od našeho kostela až k pomníku na křižovatce je právě 1 km. K nácviku v terénu užijme mapy. Na mapě s koty, na nichž na vycházce půjdeme, opíšeme tužkou kružnici o poloměru 1, 2, 3, 4 km.

Když pak stojíme na kotě, snažíme se tyto vzdálenosti vštípit si v terénu do paměti. Na jiné kotě se o to pokusíme bez předchozí prohlídky mapy, ovšem že se mapou kontrolujeme.

Na táboře a při nočních vycházkách cvičte ještě odhadování podle zvuku kroků, hlasu, nárazů kovu na kov. Výsledky jsou zajímavé.

Odhad výšek. V klubovně zhotovte model měření výšky stromu metodou podobnosti trojúhelníků skautskou tyčí, podle obrázku v Základech na str. 58. K použití v terénu je hojně příležitostí.

Jiná metoda — svítí-li slunce, je podle vrženého stínu. Postavíme vedle stromu tyč 1 m dl. Změříme na cm délku jejího stínu (na pídě). Výšku stromu vypočteme, dělíme-li délku stínu stromu (změříme na kroky — převedeme na metry, nebo změříme tyčí) délkou stínu tyče.

Odhad šířky a zároveň vzdálenosti je již těžší a potřebuje mnoho cviku. V kapse košile nosíme tenčí provázek, jehož uzlíky na koncích jsou přesně 65 cm od sebe vzdáleny. Poněvadž naše oči jsou 6,5 cm od sebe, dostaneme tím poměr 1:10.

Máme nyní odhadnout šířku mezi dvěma křovinami na kraji lesa.

Jeden uzlík zaklesneme za zuby, druhý za nehet palce a ukazovák a napneme nit. Při tom vodorovně držíme v ruce stéblo trávy, jež tedy máme 65 cm před očima. Potřebujeme nyní jednu „známou” šířku nějakého objektu, který je v terénu v téže vzdálenosti jako křoviny. Např. domek, jehož skutečnou šířku podle počtu oken a dveří odhadneme asi na 8 m. Od konce stébla odměříme nyní nehtem palce, jak šířku domku vidíme a nyní tento díl nanášíme v terénu na onu šířku mezi dvěma křovinami. Nanesli jsme např. šestkrát. Křoví jsou tedy od sebe vzdálena asi 50 m. Násobíme-li 10x, vyjde jejich vzdálenost od nás: 480—500 m.

Někdy nám poslouží osoba, jdoucí právě napříč ve stejné vzdálenosti, jež nám v terénu na kroky „odpíchne” potřebnou známou šířku (při menších vzdálenostech), již přepočítáme na metry.

Odhad počtu: Nejprve spočítej počet kusů v menší skupině (náhodou nějak oddělené, je-li to v terénu) a pak odhadni, kolik těchto skupin do celého počtu.

Cvičte na počtu stromů v zahradě (při pohledu s koty), počtu lidí na slavnostech, schůzích, v divadle, dobytka na pastvě. V klubovně na hrachu, čočce apod.

Odměřování lomených vzdáleností (cesty) na mapě je také jen odhad, ovšem přesnější. Odměřování nauč jednak znamenáním si úseků tužkou na okraji proužku papíru nebo primitivně na tenkém stéble trávy nehtem palce.

Výpočet doby pochodu nauč s pamatováním na doby oddechu. Deset minut na každou hodinu pochodu, po 4 hodinách 30 minut oddechu. Na zvolněné tempo při výstupu 4 minuty na 100 m výšky.

Např. odměřená vzdálenost na mapě 26 km. Výstup v poslední čtvrtině celkem o 290 m. Vzdálenost vyžaduje 6 hod. 30 min., oddechy 50 min. + 30 min. = 1 hod. 20 min., výstup 12 min., celkem 8 hodin.

Měření šířky řeky (údolí) podle náčrtu v Základech str. 57. V klubovně si udělejte model.

Měření hloubek: dopadem kaménku. Hloubku vypočítáš, když čtverec doby násobíš pětkrát. (Vteřiny se odpočítávají volnějším vyslovováním: jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet.)