Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo
Úvodní slovo.
Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život.
V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech.
Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější.
Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly.
Orientovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje se tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbytností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účastí starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská.
Jak vidno, naměřil skauting tolik úkolů pro skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomu tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou syntesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generaci tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté láskou k vlasti i citem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem.
V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou snahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodů a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli“, vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce“.
Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské výchovy a skautským zkouškám.
Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy“ br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují.
Bratřím autorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno.
V Praze v březnu 1933
ANT. B. SVOJSÍK, náčelník Svazu.
Úvodní slovo vyšlo také v časopise Vůdce, ročník XIII., číslo 5 - 6 , březen 1933
