Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti

Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939

Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti.

Do našich řad přijde mnoho nových bratří jako vedoucí oddílů. Rádi bychom jim usnadnili začátky. Snad jim přijde vhod hrst zkušeností a rad, o nichž jsme se sami přesvědčili, že nám byly dobré. Jde hlavně o to, aby vůdce brzy našel správný poměr k rodičům svých junáků, k Sdružení přátel JUNÁKA, ke škole, úřadům, veřejnosti a v neposlední řadě k vlastnímu oddílu. Zkusme své poznatky vyjádřit hodně stručně.

Poměr k rodičům.

Informovat! O větších podnicích vždy. Průklepovým letáčkem, na schůzi rodičů, oběžníkem apod.

Zainteresovat, získat spolupracovníky pro některé obory, svěřit hospodářskou a administrativní práci, instruktorství odborných zkoušek. Poprosit občas o vhodnou úsluhu pro oddíl. Upřímně a zdvořile poděkovat, raději písemně.

Chování ke všem společensky bezvadné a srdečné. Nikdy nedělat rozdílu v kabátě a postavení.

Mít trpělivost s dobrými radami rodičů a nikdy je ostře neodmítat. Klidně a zdvořile vysvětlit hledisko junácké.

Neplést se do rodinných poměrů, avšak znát je dobře.

Nežalovat rodičům, než jen v nejkrajnější nutnosti.

Občas uspořádat večírek, besídku, hlavně pro rodiče a zaměstnat při ní všechny členy oddílu.

Nedovolit, aby rodiče chodili s oddílem na vycházky nebo s ním tábořili. Výjimka: otec-instruktor.

Poměr k Sdružení přátel JUNÁKA.

Nevycházet s hlediska, že členům rady do vedení oddílu nic není. Velkou většinou bývá ve Sdružení plno dobré vůle a přemíra zájmů o detaily. Dobré vycházení se Sdružením bývá většinou výsledkem společenského taktu vůdce. Je ovšem potřebí vyhledat i pro funkce ve Sdružení osoby opravdu vhodné.

Neuhýbat z programu a skautské techniky a zásad a věcně vysvětlit, proč se tak děje.

Sdružení jsou nezbytným hospodářským základem pro skutečně úspěšné zakotvení a rozmach junáctví v místě. Je věcí místních vůdců, obstarávat pro ně stálý program činnosti, aby tato práce byla skutečně podporou, ne pouze běžným spolkařením.

Sdružení přísluší kontrola financí oddílů, inventáře, vyúčtování táborového a vyúčtování podniků. Té se musí podřídit všichni.

Vynasnažit se, aby rodiče junáků a skautek byli hojně v Sdružení zastoupeni. Alespoň jeden z nich ať je členem. Ať mají rodiče hlavní zastoupení v radě Sdružení.

K oddílu.

Být vždy objektivní, nepřipustit protekci, nemít oblíbenců. Daný slib dodržet, být přesný a důsledný. Nenechat se předstihnout ve svědomitém konání povinností.

Netrpět pochlebování a nebát se provést věci nepopulární, jsou-li v zájmu celku. Podporovat inciativu, poradit, ukázat, práci však provedou junáci, vůdce jen vede.

Získávat pravou autoritu především duševní převahou a důkladnou znalostí svého oboru, nedovolávat se hodnosti.

Umět se na každou věc podívat se stanoviska hochů.

Nekritisovat před hochy nepříznivě práci jiného vůdce.

Ze zkušeností při neúspěchu dělat si stavební kameny k lepšímu plánu a stavbě.

Nestačí dát rozkaz, nutno kontrolovat jeho vykonávání a přesvědčit se o výsledku.

Malý chlapec má rád, když jsi trochu říznější, hoch 14—151etý chce mít silnějšího přítele, s nímž by mohl všechno podnikat, junák 16 až 171etý hledá apoštola, s nímž by mohl spolupracovat.

Pravým vůdcem je ten, který dovede myslit dopředu, dovede sestavit plán, předvídá překážky, dovede rozdělit úkoly, dát přesné rozkazy a má odvahu za všech okolností spoléhat jenom na sebe. Tím nabude sebejistoty a oprávněného sebevědomí.

Ke škole.

Osobně se seznámit alespoň s některými učiteli.

Informovat, pozvat občas: ke skládání slibu, na besídku, k návštěvě tábora.

Nepoštvat školu příkrým jednáním, zvláště ne tehdy, když její jednání nebylo snad správné. Osobní zdvořilou návštěvou a taktním vysvětlením se docílí více, než obrněným písemným protestem.

Informovat se občas ve škole o prospěchu junáků. Dávat odborky za vyznamenání a dovolené při neprospěchu.

Vést oddíl tak, aby škola neměla důvodu ke stížnostem, hlavně na chování. Nepřicházet příliš pozdě z vycházek a neunavit na nich tak, aby hoši druhý den ve škole „za nic nestáli“. Nepřetěžovat schůzkami a podniky mezi týdnem.

Schůzky ne delší než 1 ½ hod. a ne častěji než jednou týdně.

Vést hochy v zásadě, že dobrý prospěch ve škole je význačnou vlastností junáka.

K úřadům.

Seznámit se s nařízeními o veřejných podnicích, projevech a průvodech. Kde není dosud Sdružení přátel JUNÁKA, podání k úřadům odevzdávat s podpisem okrskového velitele.

Seznámit se se zodpovědností vůdce, plynoucí ze zákona a předpisů. (Viz Řehák-Fanderlík, Skautský vůdce str. 61.)

Navštívit osobně starostu obce, na jejímž katastru táboříte.

Vycházet srdečně přátelsky s panem hajným.

K veřejnosti.

Bezvadný život soukromý a rodinný.

Společensky uhlazené vystupování. Dbát na úpravnost zevnějšku.

Stejnokroj čistý, v pořádku a podle předpisu.

Vůdce a jeho oddíl musí vždy vystupovat tak, aby veřejnost přesvědčoval o hodnotě junácké výchovy.

Ochotně pomáhat, kde toho skutečně je třeba, nebýt však se svými junáky „děvče pro všechno“.

Uvědomovat si vždy, že odznak junáckého vůdce je nejvyšší ctí a nejvyšším projevem důvěry nás všech, kteří za toto ušlechtilé hnutí mládeže zodpovídáme.